Porotní soudy

Současnost

Současná úprava

Současná podoba institutu soudních přísedících je upravena zákonem č.6/2002Sb., o soudech a soudcích (dále jen ZSS) a zákonem č. 451/1991Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (tzv.velký lustrační zákon). Obecně se jedná o naplnění ustanovení Ústavy, která stanoví, že „zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudů i další občané“. Účelem je prohloubení demokratičnosti výkonu soudnictví i zajištění jisté formy jeho kontroly ze strany „veřejnosti“.

ZSS stanoví podmínky, které musí přísedící pro ustanovení do funkce splnit. Prvním a zcela zásadním předpokladem pro funkci přísedícího je státní občanství České republiky, plná způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Dále je to pak podmínka, aby zkušenosti a morální vlastnosti přísedícího dávaly záruku, že bude svou funkci řádně zastávat. Minimální věková hranice je pro přísedící určena na 30 let, maximální stanovena, na rozdíl od soudců, není. Nezbytný je také souhlas přísedícího jak se svým ustanovením do funkce, tak s přidělením k určitému soudu.

Podle „lustračního zákona“ se přísedící  musí prokázat negativním lustračním osvědčením, popř. u některých skutečností čestným prohlášením (tato povinnost se nevztahuje na občany narozené po 1.12.1971).

Posledním omezením je určení neslučitelnosti funkcí. ZSS výslovně uvádí pouze neslučitelnost této funkce s členstvím v některé z obou komor Parlamentu ČR. Její případné rozšíření zákon ponechává zvláštní právní úpravě, která doposud nebyla přijata. Na rozdíl od soudců mohou přísedící zastávat další funkce ve veřejné správě nebo jinou výdělečnou činnost.

Přísedící jsou do svých postů dosazováni prostřednictvím voleb. V případě přísedících okresních soudů jsou volebními orgány zastupitelstva obcí v daném soudním obvodu. V Praze jsou přísedící voleni příslušnými obvodními zastupitelstvy daných obvodních soudů. Krajské soudy jsou obsazovány přísedícími volenými krajskými zastupitelstvy (na Městský soud v Praze jsou voleni zastupitelstvem hlavního města Prahy). Kandidáty mohou navrhovat pouze příslušní zastupitelé, přičemž ke každému z nich si zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy dotyčného soudu.

Podle SSZ je funkce přísedícího funkcí veřejnou, což s sebou nese také zvláštní status úřední osoby podle trestního zákoníku. Velmi důležitým je i princip nezávislosti soudců, který se  analogicky vztahuje i k přísedícím. Jedná se zejména o to, že soudce (přísedícího) nelze proti jeho vůli bez zákonných důvodů odvolat, přeložit (přísedící je dokonce ze zákona vázán k obvodu, ve kterém trvale žije či pracuje) nebo jim třeba ukládat jakékoli závazné pokyny.

Dle platné a účinné právní úpravy senáty tvoří jeden soudce a dva přísedící. Přísedící v současné době působí v trestních věcech na úrovni okresních soudů a krajských soudů. U krajského soudu rozhoduje senát v tomto složení, pokud rozhodují jako soudy prvního stupně, zatímco u okresního soudu rozhoduje v takto složených senátech ve všech případech, kdy nerozhoduje jako samosoudce. Podle trestního řádu pak samosoudce koná řízení o trestních činech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice trestu odnětí svobody nepřesahuje pět let.

Přísedící se soudci tak „vykonávají rozhodovací činnost“. Jelikož se přísedící mohou na rozhodování jen „podílet“, nerozhodují samostatně, nelze ani vytvořit senát složený výhradně z přísedících. 

Funkce přísedícího pak zaniká uplynutím funkčního období, na které byl do funkce zvolen (funkční období přísedících je čtyřleté); dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestní čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti; dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla způsobilost k právním úkonům omezena; dnem, kdy přísedící pozbyl státní občanství České republiky a smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl přísedící prohlášen za mrtvého.

Dále pak může být na návrh příslušného předsedy soudu ze své funkce zastupitelstvem odvolán, jestliže závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího, nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce, nebo jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti přísedícího.

Přísedící se také může své funkce vzdát, potom funkce zanikne dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení přísedícího o vzdání se funkce doručeno zastupitelstvu, které ho do funkce zvolilo.