Porotní soudy

Porotní soudy ve světe


Anglie a Wales

Porotní systém těchto zemí má tradici více jak 800 let.

Central Summoning Bureau pracuje na celostátní úrovni a náhodně porotce počítačem vybere ze jmen na volebním registru, přičemž má na paměti potřebný počet porotců pro dané území. Central Summoning Bureau je pak zodpovědná za rozeslání předvolání a vyřízení žádostí o prominutí či odsunutí. 

Předvolaní lidé se musí ve specifikovaný čas dostavit na Crown Court. Porota pro dané řízení bude vybrána z panelu všech předvolaných, pokud obžalovaný nepřiznal svou vinu. Potřebný počet porotců (12) je vybrán z panelu předvolaných formou tajného hlasování. Po prostoru pro námitky (které mohou být podány oběma stranami jak na jednoho porotce, tak i na celou porotu) porotci složí přísahu a řízení může začít. 

Podle Juries Act 1974 existuje několik pravidel, které zájemci o post porotce musí splňovat – 1) měl by být zaregistrován jako volič, 2) musí být starší 18 let a mladší 65 let, 3) měl by být obyvatelem VB po dobu nejméně 5 let od jeho nebo jejích 13 narozenin. Tyto kvalifikace jsou velice úzké a experti by rádi viděli jejich rozšíření tak, aby se dala zajistit vyšší „kvalita“ porotců, jejich lepší porozumění daného řízení a lepší schopnost rozhodovat se samostatně. CJA (Criminal Justice Act) 2003 diskvalifikuje občany, kteří byli odsouzeni v trestním řízení v posledních 10 letech, kteří byli odsouzeni na doživotí, nebo kteří byli propuštěni na kauci a čekají na řízení v té samé době kdy je svolána porota. CJA 2003 odstranila znevýhodnění občanů, kteří jsou zaměstnáni soudy, trestním systémem, nebo policií. 

Statistiky dokazují, že řízení před porotou jsou velmi vzácná. Podle Slapper a Kelly (2006) kvůli omezením pro užití poroty je porota využívána jen v 1% trestních řízení (ale to je cca 30.000). Ale nejsou to pouze tato zmíněná omezení, která brání většímu využití poroty. Hlavní problém je ve dvou podstatných nevýhodách řízení před porotou – jeho neuvěřitelná nákladnost jak na finance tak i čas. Tyto nevýhody znamenají, že řízení před porotou je velmi nevyhovující a vyčerpávající jak pro obžalovaného tak i pro porotce zejména proto, že se jedná o obyčejné lidi, kteří musí věnovat velkou spoustu svého času dostáváním se přes veškeré soudní postupy a účasti při řízení. Také jsou velmi často kritizována pravidla kvalifikace (způsobilosti) porotců.

Skotsko

Proces výběru poroty se nijak zásadně neliší od Anglie a Walesu. Poroty však zde sestávají z 15 členů u trestních věcí a z 12 u civilních.

Francie

Porotní soud (Cour d’Assises)

Porotní soud rozhoduje o nejzávažnějších trestných činech, za které lze uložit trest odnětí svobody na dobu 10 let až doživotí.

Zasedá jednou za 3 měsíce po dobu přibližně patnácti dnů. 

Skládá se ze 3 soudců: předsedy a 2 přísedících soudců. Porota se skládá z 9 vylosovaných občanů. 

O některých zločinech (terorismus, vojenské záležitosti nebo nezákonný obchod s omamnými látkami) rozhoduje porotní soud složený výhradně ze soudců z povolání.

Finsko

Složení soudu se liší v závislosti na trestném činu. Případy bagatelních trestných činů či přečinů jsou vyslechnuty jedním soudcem, vážnější trestné činy pak senátem tvořeným z jednoho soudce a třech laických soudců.

Spojené státy americké

Kompozice potenciálních členů poroty začíná sestavením seznamu občanů majících povinnost zúčastnit se soudního řízení. Výběr probíhá většinou losem prostřednictvím počítačového programu.

Druhé kolo zahajuje sám soudce rozdáním dotazníků s obecnými otázkami, které mají za úkol naznačit je-li kandidát zaujatý a jaké jsou jeho osobní názory. 

Dalším kolem je možnost spoluutvářet poroty přímo stranami sporu, kdy mohou i zcela bez důvodu vyřadit člena poroty.

Kanada

Kanada používá velmi obdobný postup jako Spojené státy americké. Konečný počet členů poroty je 12.